Nájemní byty brzy dojdou. Na vině je inflace i příliv uprchlíků

Byty k pronájmu mizí z nabídky rychlostí blesku. Na vysokém odbytu se spolu s lidmi, kteří už nedosáhnou na hypotéku, podílí hlavně vlna uprchlíků z Ukrajiny. Není výjimkou, že na jeden inzerovaný byt volají realitním kancelářím desítky zájemců. Znalci realitního trhu se shodují, že bez zapojení státu se problém s bydlením vyřešit nepodaří.



„Jen za minulý týden jsme obdrželi více telefonátů s poptávkou po pronájmu než za celý běžný kalendářní měsíc,“ konstatuje Lucie Veletová, manažerka pronájmů společnosti T2 Reality. Poptávka se koncentruje hlavně ve velkých krajských městech.


Ředitel realitní společnosti Central Europe Holding Jiří Plácal odhaduje, že kapacita nájemního trhu v Praze záhy nebude stačit poptávce: „Těm, kteří budou potřebovat v brzké době byt třeba pro děti, radím, pronajměte si ho teď, v létě už nemusí být.“


Minimálně ve větších městech je evidentní, že ceny nájemného skokově porostou. To už ale analytici předpovídali před před vypuknutím války na Ukrajině. Pronajímatelé se musejí vyrovnat s inflací, rostoucími poplatky i se zdražujícími stavebními pracemi, a tak navyšují ceny s každou novou nájemní smlouvou.


„Problémem mohou být spekulanti, kteří budou nadsazovat ceny a zkoušet, co trh unese. Tím, že vlastníci nájemních bytů jsou většinou jednotlivci, může to vytvořit takzvaný nechtěný kartel, kdy drahé inzeráty strhnou jednotlivé majitele k přestřelení ceny a vznikne chvilkové předražení.“ Upozorňuje Meyer.


Česká republika sice v mezinárodním srovnání netrpí výrazným nedostatkem rezidenčních nemovitostí, avšak častým problémem je špatný stav bytového fondu. Průměr ve vybraných 16 evropských zemích podle ukazatele Property Index 2021 činí 463 bytů na tisíc obyvatel. V Česku podle téhož indexu připadá na tisíc obyvatel 463 bytů.


Podle starších údajů OECD má Česká republika největší počet potenciálně obytných nemovitostí na hlavu v Evropě, a to 603 na tisíc obyvatel. „Potenciálně obytných“ v tomto případě znamená, že v tuto chvíli nejsou k dispozici, ale po více či méně zásadních rekonstrukcích se dají využít k bydlení.


„Pokud bude zájem setrvávat, vyplatí se zrekonstruovat a pronajmout nemovitosti, které zatím ležely ladem a na rekonstrukci čekaly. Tady se obloukem dostáváme ke zmíněným údajům OECD.“ osvětluje Meyer.


Renovace těchto objektů se ale pravděpodobně neobejde bez pomoci státu. „Dovedu si představit pozitivní motivaci v podobě pobídek, které umožní výhodně zrekonstruovat ladem ležící byty nebo rovnou celé domy výměnou za povinný pronájem,“ zdůrazňuje Meyer.


Jedna z variant rychlého přísunu ubytovacích kapacit se občas zmiňuje také modulární výstavba. Dle odborníků je však takové řešení složité. Kromě renovace bytového fondu a „oživení mrtvých lokalit“ tak nejspíš na trhu přibude i spousta méně kvalitních nabídek. „Vynoří se desítky až stovky ‚podzemních krytů‘ bez oken nabízených za cenu běžné garsonky,“ očekává Meyer. To může ceny standardních prostor tlačit vzhůru ještě výše.


27 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše